Svátosti jsou účinná znamení – milosti, ustanovená Kristem a svěřená církvi pro posvěcování lidí. Je jich sedm: – křest, – biřmování, – eucharistie, – smíření, – pomazání nemocných, – kněžství a – manželství. Týkají se všech úseků a všech důležitých okamžiků života křesťana: díky nim se u křesťanů život z víry rodí a vzrůstá, dostává se mu uzdravení i daru poslání. Tím dostávají podobnost úseky přirozeného života a života duchovního. Jsou-li důstojně slaveny ve víře, svátostí udělují – milost, jejímž jsou znamením. Jsou účinné, protože v nich působí sám Kristus. S. působí – ex opere operato (to znamená »prostým udělením«, tedy z moci spásného Kristova díla, které bylo vykonáno jednou provždy, nezávisle na osobní svatosti udělujícího.
Církev skrze Ducha svatého postupně rozpoznala tento poklad přijatý od Krista a upřesnila „udílení“ svátostí stejně, jako to učinila s kánonem božských Písem a s učením víry jako věrná správkyně Božích tajemství. Tak byla církev schopna během staletí rozpoznat, že mezi jejími liturgickými obřady je jich sedm, které jsou ve vlastním slova smyslu svátostmi ustanovenými Pánem.
(srov. Kat. 1113-1134).
Více informací:
Křest
Biřmování
Eucharistie
Svátost smíření
Svátost nemocných
Kněžství
Manželství