Farnost Solnice

2.alba – bílý šat dlouhý ke kotníkům, kněz ho nosí pod ornátem.

3.ambon – pult, odkud se čte slovo Boží

4.aspergil – nádoba se svěcenou vodou a s kropáčem, kterým se kropí lid.

5.ciborium – velký kalich s víčkem. Uchovávají se v něm proměněné hostě. Je ve svatostánku.

6.hostie – kulatá oplatka (nekvašený pšeničný chléb)

7.kadidlo – příjemně vonící pryskyřice užívaná při slavnostních bohoslužbách

8.kadidelnice – kovová nádoba na uhlí, do které se sype kadidlo. Visí na řetízcích a používá se při slavných mších a slavnostním požehnání.

9.kalich – nádoba na víno, které kněz při mši sv. proměňuje v Krev Kristovou

10.klerika – černý oděv sahající až po kotníky.

11.konvičky – slouží pro přípravu vody a vína

12.korporál – plátno na které se klade kalich a miska s hostiemi

13.kříž –bývá nejčastěji na oltáři, na němž se slaví mše sv.

14.křtitelnice – je nádoba, ve které se uchovává křestní voda. U křtitelnice se většinou uděluje svátost křtu.

15.lavabo – šáteček, do kterého si kněz utírá ruce po nachystání obětních darů

16.lekcionář – kniha, která obsahuje čtení se Starého a Nového Zákona

17.loďka – kovová nádobka se lžičkou, obsahuje kadidlo.

18.misál – kniha, která obsahuje modlitby ke mši sv.

19.miska na hostě – do ní se pokládají malé hostie.

20.monstrance – umělecký zhotovená pozlacená schránky, do které se vkládá proměněná velká hostie. Používá se pro výstav Nejsvětější svátosti a ke svátostnému požehnání.

21.oltář – stůl, na kterém přinášíme oběť mše sv.

22.oltářní plachta – plátno, kterým je přikryt oltář

23.ornát – barevně zdobené roucho, které nosí kněz pří mší sv.

24.pala – tuhý čtvereček potažený ozdobnou látkou, pokládá se na kalich.

25.patena – kalichová, používá se pro velkou hostii; také plochy pozlacený tácek, který má zabránit případnému upadnutí hostie.

26.paškal – velká svíce umístěná většinou u křtitelnice. Každý rok o velikonocích na Bílou sobotu se světí nová.

27.pluviál – dlouhý plášť, někdy s kapucí. Muže se užívat při procesích, průvodech, požehnáních a různých obřadech.

28.pyxis (pyxsida) – schránka, ve které se uchovává velká proměněná hostě do monstrance.

29.přímluvy – slabá knížka obsahující prosby –přímluvy

30.purifikatorium .- šátek, kteří slouží knězi na čištěni kalichu

31.rocheta – bílé roucho, sahající ke kolenům – nosí ministrant

32.sedes – sedadlo, kam usedá kněz při některých částech mši sv.

33.stolek na obětní dary – abakus – slouží k přípravě darů chleba (hostie) a vina s vodou

34.svatostánek a věčné světlo – ve svatostánku se uchovávají proměněné hostě. Živý Pán s námi zůstává pod podobou chleba. Červené světlo u svatostánku je znamením Ježíšové přítomnosti. Když světlo nesvítí, svatostánek je prázdný.

35.svíce – symbol Pána Ježíše, který je světlem světa

36.štola – dlouhý pás látky, který nosí kněz kolem krku na albě pod ornátem nebo při pobožnostech a zpovědi

37.víno – přírodně kvašená hroznová šťáva

38.zvonky – upozorňují na důležité dění při mši sv.

Lekcionář – Kniha k předčítání při bohoslužbě, podle různých vyznání různá, obsahuje perikopy, biblické texty a další texty v pořadí, jak připadají na svátky církevního roku.

České vydání obsahuje 9 svazků:

I.– A, B, C – texty pro neděle a slavnosti

II. – texty pro liturgické doby (Advent, Vánoce, Půst, Velikonoce)

III. – texty pro liturgické mezidobí (1.-17. týden, 1. a 2. cyklus)

IV. – texty pro liturgické mezidobí (18.-34. týden, 1. a 2. cyklus)

V. – texty pro mše o svatých

VI.– A a B – texty pro mše spojené s určitými obřady a pro různé příležitosti

Přímluvy – prosby za celý svět, rozdělené podle lit. roku, svátku světců a různých příležitosti

Benedikcionál – obřady žehnání osob, věcí …

„Kdo jde?“ zeptal se papež na konci mše sv., kterou slavil v podzemních prostorách katakomb. Mínil tím: „Kdo nyní ponese svaté přijímání do vězení a nemocným?“ Pronásledování křesťanů se zase zhoršilo. Dospělý se těžko mohl odvážit navštívit některého z mnohých uvězněných křesťanů. Okamžitě by byl zatčen.

Tu přistoupil k papeži mladý Tarsicius: „Svatý Otče, vezměte mě, pošlete mě!“ Papež váhal: „Milý synu, je ti teprve patnáct! Kdo ti pomůže, kdyby se ti mělo něco přihodit?“ Ale Tarsicius odpověděl: „Jsem ve sportu nejlepší, pomohu si sám. A je ještě velmi brzy ráno, na ulici nikdo nebude.“ Papež tedy pečlivě uložil svatou hostii do malé schránky. Schránku zabalil do šátku, který uvázal chlapci kolem krku. Svrchní šat, togu, položil přes šátek. A tak Tarsicius vyšel z katakomb dříve než ostatní.

Šel v prvním ranním rozbřesku do města Říma. U brány ho stráže nechaly projít. Ulice byly liduprázdné. Tarsicius šel velmi opatrně, věděl, co nese. Byl již blízko vězení, když uslyšel divoký křik a vyřítila se skupina surových darebáků. Nadávali a hádali se. Jeden z nich Tarsicia poznal.

„Hej, ty už jsi taky vstal? Odkud jdeš? Ukaž, co to neseš?“ Trhnul za šátek. Ale Tarsicius se mu bránil volnou pravou rukou.

Tu začal další křičet: „Sraz ho! Tarsicius je jeden z těch křesťanských psů! Držíš jeho tajemství, sraz ho!“ Celá tlupa se na něj vrhla, lítaly kameny. Tarsicius upadl a přikryl schránku s Nejsvětější Svátostí svým tělem. Mladíci ho mlátili, šlapali po něm a pokoušeli se ho obrátit. Tarsicius byl již téměř v bezvědomí, když dostal ránu do hlavy.

Najednou bylo slyšet vojenský krok. Voják pevným hmatem odhodil mladého útočníka. Ostatní se rozutekli. Pak vzal bezvládného Tarsicia do náruče a odnesl ho do blízkého domu. Věděl, že tam bydlí křesťanská paní, která se o těžce zraněného postará. Důstojník schoval schránku s Tělem Páně pod svůj krátký červený plášť a odnesl ji do vězení. Tam ji svěřil křesťanskému ošetřovateli vězňů a šel k nemocným, kteří čekali na Ježíše.
Tarsicius svým zraněním podlehl. Pozdější papež Damasus sepsal zprávu o tomto mladém mučedníku a nechal ji vytesat do mramorové pamětní desky, aby se na Tarsiciův čin nikdy nezapomnělo.

Mše svata

Moje osobní příprava:

čisté srdce

vhodné oblečení

včasný příchod.

Části mši svaté:

vstupní zpěv

příchod kněze

pozdravení

úkon kajícnosti

Pane smiluj se – Kyrie

Sláva na výsostech – Gloria (svátky, neděle, slavnosti kromě Adventu a Postní doby)

vstupní modlitba

Bohoslužba slova:

první čtení

žalm

druhé čtení (neděle a slavnosti)

zpěv před evangeliem

evangelium

promluva (homilie, kázání)

vyznání víry – Credo (neděle a slavnosti)

přímluvy– modlitba věřících

Bohoslužba oběti:

obětní průvod – symbolické obětování darů Bohu

umývání rukou

modlitba nad dary

preface

Svatý – Sanctus

eucharistická modlitba 1. část

proměňování

eucharistická modlitba 2. část

Svaté přijímání:

modlitba: Otče náš

pozdravení pokoje

zpěv:Beránku Boží – Agnus Dei

svaté přijímání

díkůvzdání po sv. přijímání

modlitba po přijímání

Závěrečné obřady:

ohlášky

požehnání propuštění (poslání)